Maroko

Mapa



Státy / Afrika / V Africe

Stát v Africe.
Rozloha: 458730 km2.
Počet obyvatel: 27772 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 60 obyv./km2.
Státní: řízení (rok vzniku): konstituční monarchie (1956).
Správní členění: 7 regionů (41 provincií, 22 prefektur); okupuje Západní Saharu.
Hlavni město: Ar-Ribát 623 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Dár el-Beidá 2941, Salé 632, Marrakech 622, Fés 541, Oujda 419.
Nejvyšší hora: Jabal Toubkal 4165 m.
Významné řeky: Moulouya 595 km, Rbía 586 km.
Hlavní etnické skupiny: Arabové 70%, Ber-beři 29%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,9% (1991-96).
Úřední jazyk: arabština.
Gramotnost: 44%.
Náboženství: sunnitští muslimové 98%.
Měna: 1 marocký dirham (MAD) = 100 centimů.
Hospodářství: zemědělství, průmysl, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1290 USD.

Vnitrozemí dnešního Maroka bylo od starověku osídleno berberskými kmeny, pobřeží od 5. století př.n.l. postupně ovládli Féničané, Kartaginci a Římané. Po pádu římské říše bylo pobřeží pod vlivem Vandalů a Byzantinců, v 7. století jej získali Arabové. Berbeři ve vnitrozemí založili v 8. století první panovnické dynastie. V 15. století začali marocké pobřeží dobývat Portugalci a Španělé, v 16. století se o jeho připojení ke své říši neúspěšně pokoušeli osmanští Turci. V 19. století o vliv v zemi soupeřili Francouzi a Španělé. Roku 1912 byla rozdělena na protektoráty Francouzské a Španělské Maroko, přístav Tanger s okolím se stal mezinárodní demilitarizovanou oblastí. Ve 20. letech zahájili berberští povstalci boj proti okupantům. V roce 1956 byla v obou protektorátech vyhlášena nezávislost, nově vzniklé Maroko získalo i Tanger. V letech 1965-1970 v zemi trval výjimečný stav. Roku 1976 Maroko obsadilo území Západní Sahary (společně s Mauritánií) a vedlo válku se stoupenci její nezávislosti. Příměří bylo uzavřeno v roce 1991. V současnosti stojí v čele státu král Mohamed VI. z alawitské dynastie, která v Maroku vládne od 17. století.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 23. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Alžírská válka, Antiatlas, Atlas, Berbeři, Chafarinas, Chúribga, entente cordiale, Fátimovci, Fes, Idrísovci, Istiklál, Maghrib, marocké krize, Marrákeš, Mauretánie, Merínovci, Miná Hasan Sání, Mohamed VI., Peñón de Vélez de la Gomera, Ríf, Rífské povstání, Španělské severoafrické osady, Tubkal, Udžda.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: