manicheismus



Náboženství
[manycheizmus], náboženské učení vytvořené ve 3. století v novoperské říši Máním z chaldejsko-babylónských, perských a křesťanských mýtů (prvky zoroastrismu, křesťanství a synkretického gnosticismu ). Vyzdvihlo dualismus dobra (světla, tj. boha a jeho říše) a zla (tmy, tj. ďábla a jeho říše), projevující se v neustálém boji. Dobru přisoudilo duchovní (spirituální) povahu, zlu hmotnou (materiální). Mání zcela zavrhl Starý zákon a zčásti i Nový zákon. Popřel možnost existence hmotného Kristova těla, protože lidské tělo jakožto nositel zla nemůže být nositelem božství. Manicheismus, který nalezl stoupence v Asii, severní Africe a již. Evropě, byl záhy odsouzen církví (například Augustinem) jako kacířské učení, císařskými edikty jako učení podvratné. Základní myšlenky manicheismu přetrvaly v učení některých heretických náboženských sekt.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 13. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: dobro a zlo, Li Š'-min, Mandeismus, Tocharistán, turfanské nálezy, zoroastrismus.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: