lotyšská hudba



Hudba
Lidová lotyšská hudba byla původně jednohlasá, později dvou- až tříhlasá. Písně měly převážně lyrický charakter a společné rysy s lidovou písní ruskou, běloruskou a ukrajinskou, oblíbená byla deklamovaná epika a hudební nástroj zvaný kokle (druh guslí). V oblasti umělé hudební kultury pronikala od 13. století katolická, od 16. století protestantská církevní hudba. V 17.-začátkem 18. století působil v Mitavě (nyní Jelgava) dvorní orchestr. Od 18. století se v Rize rozvíjelo varhanní umění, roku 1760 byla založena Rižská hudební společnost, která pořádala abonentní symfonické koncerty, roku 1782 otevřeno německé operní divadlo (1837-1839 zde jako dirigent působil R. Wagner). Od poloviny 19. století došlo k rozvoji lotyšské profesionální hudby, zvláště sborové, od roku 1873 jsou pořádány lotyšské svátky písní. Od 80. let 19. století byly uváděny opery, singspiely a operety v lotyšském jazyce, roku 1913 založena národní divadelní Lotyšská opera. Velký význam pro utváření profesionální lotyšské hudby, měly konzervatoře v Petrohradě a v Moskvě, kde byla vyškolena řada představitelů lotyšské hudební kultury. Zakladateli lotyšské národní hudby byli A. Jurjáns a J. Vitol. Roku 1919 byla založena lotyšská konzervatoř, roku 1926 vytvořen rozhlasový symfonický orchestr. Po vzniku Lotyšské republiky roku 1940 došlo k novému rozvoji hudební kultury, v letech 1940-1941 byla reorganizována hudební divadla, od roku 1941 působí státní filharmonie, roku 1944 ustaven svaz skladatelů, roku 1945 vytvořeny divadelní operety v Rize. V současnosti pokračuje tradice pěveckých festivalů (od roku 1960 Svátky písní a tanců), vedle symfonických a komorních hudebních těles působí státní soubor písní a tanců a rozvíjí se kompoziční tvorba všech žánrů.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 5. 10. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: lotyšské divadlo.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: