konkrétní poezie



Směr poezie 20. století obracející pozornost k materiálu, zejména jazykovému. Vyjadřovací materiál různých sdělovacích systémů se stává vlastním tématem konkrétní poezie. Z hlediska použitého tematického materiálu se jedná o vlastní konkrétní poezii, která pracuje s jazykem, poezii fonickou, založenou na zvucích kombinovaných do zvukorytmických řad (ukládají se na magnetofonové pásky), poezii vizuální, využívající grafickou podobu záznamu, poezii experimentální, využívající formální pravidla jazyka – strojový text. Konkrétní poezie navazuje na dadaismus a futurismus, ale také na daleko starší útvary, pěstované zvláště v období manýrismu a baroka (carmina figurata – „tvarová“ poezie, kde se grafickou úpravou zobrazoval například kříž, kalich). Bezprostředním předchůdcem byl G.Apollinaire (Kaligramy, viz též ideogram ), E.F.T.Marinetti a ruská tzv. zaumnaja poezija, rezignující na přirozený jazyk a snažící se vybudovat literární dílo z iracionálních (zaumnych) zvuků. V konkrétní poezii se báseň často redukuje na obrazec sestavený z jednotlivých písmen nebo slabik bez logické vzájemné vazby.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 29. 9. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: kubismus.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: