Josef Kainar



Poezie / Skladatelé / Instrumentalisté / Textaři

*29.6.1917 (Přerov) – †16.11.1971 (Dobříš), český básník, textař, překladatel francouzské a německé poezie, skladatel a hudebník. Již na gymnáziu se projevila jeho náklonnost k jazzem ovlivněné hudbě. Od roku 1938 krátce studoval na FF UK češtinu a francouzštinu, po násilném uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval jako železničář a dělník na pile, v období let 1940 až 1942 i jako profesionální hudebník (kytarista a houslista) Doležalova orchestru, s nímž hrál v Ostravě a Zlíně. V té době se rovněž projevoval jako textař, ať už převzatých či vlastních písní. Mnoho těchto básnicky vynikajících textů dosáhlo brzy po válce, a zvláště mezi studentskou mládeží takřka masové obliby, byly opisovány a zpívaly se s kytarou i v rámci amatérských jazzových skupin. Kainar jako jejich autor však zůstával po dlouhá léta v anonymitě. Po válce působil jako redaktor, volný publicista a posléze jako profesionální spisovatel. Spoluzakládal pražské Divadlo Satiry a libretisticky i textařsky spolupracoval na jeho první protinacistické satiře Cirkus plechový (1945) a na dalších dvou hrách: Akce Aibiš (1946) a Ubu se vrací aneb Drštky nebudou (1949), a to s hudbou H.Macourka. Záhy ovšem sám začal skládat písničky k různým divadelním hrám a příležitostně také k filmům. V 2. polovině 60. let se sblížil s šansoniéry A. Havlíčkovou, R. Pellarem a jejich skladateli J. Jakoubkem a M. Jírou, pro jejichž pořady napsal řadu pozoruhodných šansonů. Projevil však pochopení i pro nově se prosazující rock a svými texty doplnil několik skladeb rockové generace (Vladimír Mišík, Michal Prokop, skupiny Flamengo a Framus Five). Teprve po smrti začal být plně doceňován Kainarův význam pro českou hudbu. Dodnes patří jeho texty k základním v české hudbě ovlivněné jazzem.

Sbírky poezie: Příběhy a menší básně (1940), Nové mýty (1946), Osudy (1947), Veliká láska (1950), Český sen (1953), Člověka hořce mám rád (1959), Lazar a píseň (1960), Rozhlásky (1971).

Tvorba pro děti: Říkadla (1948), Zlatovláska (1953), Nevídáno-neslýcháno (1964).

Divadelní hry: Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou (1949), Ubu pokračuje (1947), Nebožtík Nasredin (1959).



Datum vytvoření: 28. 6. 2001
Datum aktualizace: 28. 6. 2021
Autor: -JH-

Odkazující hesla: česká literatura, dětská literatura, Eva Filipi, Helga Čočková, Jaromír Pleskot, Karel Brožek, Karel Plíhal, rozhlásek, Skupina 42, Umělecká beseda, Václav Havlík, Zora Bílková, Zuzana Navarová de Tejada.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: