ionosféra



Vrstva atmosféry ve výši 50 až asi 500 km nad povrchem Země, kde se výrazně projevuje vliv korpuskulárního a krátkovlnného záření Slunce, štěpícího molekuly a atomy ovzduší na ionty a volné elektrony. Zároveň zde probíhá rekombinace, závislá na hustotě prostředí. Maximální počet ionizovaných částic je ve výši asi 250 km (ve vyšších hladinách je relativní ionizace ještě vyšší – například percentuálně je ve výši 300 km ionizována 0,1 % částic, v 800 km téměř 10 %, více než padesátiprocentní ionizace je ve výškách 2000–3000 km, ale vzhledem k velmi malé hustotě všech částic je celkový počet ionizovaných částic menší než ve výškách kolem 250 km). Množství ionizovaných částic ovlivňuje šíření elmagnetických vln až do kmitočtu 100 MHz. V různých výškách dochází k odrazu vln rozdílných kmitočtů, proto se ionosféra dělí na vrstvy značené písmeny D, E, F, z nichž pro každou je charakteristický mezní (kritický) kmitočet – vlny s vyšším kmitočtem procházejí. Ve výši 50–80 km je vrstva D, která odráží dlouhé vlny, krátké vlny tlumí. Vrstva E, dříve zvaná Kennellyho-Heavisideova, má mezní kmito čet 3–4,5 MHz; leží ve výši 100 až 130 km. V této výši se u nás, zejména v letním období, vyskytuje mimořádná (sporadická) vrstva Es, umožňující i dálkové šíření televizních signálů. Tyto vrstvy v noci mizí. Celý den existuje ve výši 180–350 km vrstva F (dříve zvaná Appletonova), podmiňující dálkové šíření krátkých radiových vln. V létě je rozdvojena na vrstvy F, a Fz. Mimořádně se může vyskytnout ještě vrstva G, která pro šíření radiových vln nemá prakticky význam.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 30. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Aerobee, atmosféra, atmosférické slapy, elektrické proudy uvnitř a vně Země, FOT, gorkovský jev, ionosférická předpověď, ionosférické vrstvy, Mezinárodní polární rok, pracovní kmitočet, radiolokace, vysoká atmosféra.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: