Hlinkova slovenská ľudová strana



HSĽS – slovenská politická strana se silnou katolickou a nacionalistickou orientací, založená v roce 1906 Andrejem Hlinkou jako Slovenská ľudová strana. Oficiálně ale vznikla roku 1913, kdy se poprvé účastnila voleb. Od roku 1925 nesla název Hlinkova slovenská ľudová strana. Ústředí strany sídlilo v letech 1918-1922 v Ružomberku, od roku 1922 v Bratislavě. HS'LS stála od začátku 20. let v čele slovenského autonomistického hnutí, od roku 1927 byla zastoupena v Československé vládě. Ministři HSĽS vládu opustili v roce 1929 na protest proti uvěznění svého poslance Vojtěcha Tuky. Ve 30. letech byla strana stále více ovlivňována italským a rakouským fašismem a německým nacismem. V září 1936 se oficiálně přihlásila k fašistickému hnutí a v roce 1938 uzavřela dohodu o společném postupu s henleinovci a maďarskými iredentisty. Po smrti Andreje Hlinky se stal předsedou HSĽS Jozef Tiso. V říjnu roku 1938 prosadila autonomii Slovenska (žilinská dohoda), a poté co se s ní sloučila většina tehdejších politických stran, změnila název na Hlinkova slovenská ľudová strana – Strana slovenskej národnej jednoty. V březnu roku 1939 výrazně přispěla k rozbití Československa. Za podpory nacistického Německa vytvořila klerofašistickou Slovenskou republiku a stala se její rozhodující politickou silou. Po druhé světové válce byla zakázána, část jejich vedoucích představitelů byla postavena před soud a odsouzena, část emigrovala, někteří funkcionáři strany se aktivizovali v rámci Demokratické strany (dubnová dohoda, novoluďáci). Vedle A. Hlinky a J. Tisa patřili k vůdčím osobnostem strany např. K. Sidor, F. Ďurčanský, V. Tuka, M. Černák či A. Mach. Ústředním tiskovým orgánem byl deník Slovák.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 27. 2. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alexander Mach, Andrej Hlinka, dubnová dohoda, Ferdinand Ďurčanský, Hlinkova garda, János Esterházy, Jozef Tiso, Martin Mičura, Pittsburská dohoda, Sudetoněmecká strana, Žilinská dohoda.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: