Fridrich II.



Historie
*26.12.1194 – †13.12.1250, z dynastie Štaufů, vlastním jménem Friedrich Roger, římskoněmecký král od roku1197, sicilský král od roku 1198; od roku 1220 císař. Po smrti svého otce Jindřicha VI. (1197) zdědil Sicílii. V roce 1211 jej poslal papež Inocenc III. jako designovaného protikrále (proti Otovi IV.) do Německa. Na začátku bojů o korunu potvrdil práva Českého království. (Zlatá bula sicilská 1212). Od roku 1220 působil převážně v Itálii. Uspořádal správu sicilského království, Palermo bylo za jeho vlády evropským kultůrním a vědeckým střediskem. Od přelomu 20. a 30. let 13. století Fridrich II. v boji s papeži Řehořem IX. a Inocencem IV. a s lombardskými městy. V roce 1225 uzavřel sňatek s Jolandou (Isabelou) z Briene (†1228), dcerou jeruzalémského krále. V letech 1228-29 účastník 5. křížové výpravy do Palestiny; dal se korunovat na jeruzalémského krále. V Německu předal vládu svému synu Jindřichovi a potom Konrádovi. Papežská strana v Německu zvolila za protikrále Jindřicha Raspe a pak Viléma Holandského, kteří však vládu Štaufů neohrozili.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 4. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Castel del Monte, Enzio, Fridrich der Freidige, Fridrich II. Bojovný, Heřman ze Salzy, Inocenc III., Inocenc IV., Jan III. Dukas Vataces, Jindřich, Jindřich Raspe, Johann Sebastian Bach, Lombardská liga, Manfred, Markéta Babenberská, Přemysl I. Otakar, Robert I. Chrabrý, Welfové.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: