Ferdinand Schiller



[Šiler], *16.8.1864 – †6.8.1937, anglický idealistický filozof německého původu; profesor univerzity v Ithace a Oxfordu, od roku 1935 v Los Angeles, představitel pragmatismu. Svou variantu pragmatismu nazýval "humanismem" (někdy také "personálním idealismem"). Podle ní všechny pravdy jsou lidsky podmíněny, a protože člověk je tvůrcem svých pravd, je i tvůrcem "svého" světa. Schiller projevuje svůj kladný vztah k subjektivismu a solipsismu (který – jak říká – je teoreticky zdůvodnitelný, i když v praxi ne zrovna pohodlný), k pragmatické redukci skutečnosti na beztvarou masu zkušenosti (kterou člověk zvládá spíše svým jednáním a vůlí než svým intelektem). Na druhé straně se snaží vybudovat metafyzický systém objektivního idealismu: svět je podle něho mnohost substancí, společnost oduševnělých monád (vliv G. W. Leibnize), nacházejících se v neustálém vzájemném cílevědomém a božskou vůlí řízeném procesu. Schiller pragmaticky vykládal formální logiku, nahrazuje ji "logikou pro aplikaci", v níž se formy myšlení vykládají pragmaticky v termínech užitečných fikcí a účelného jednání člověka. Politicky zaujímá Schiller pozice antikomunismu: záchránu světa od "hrůzy komunismu" vidí v pozitivní eugenice" napomáhající výchově nadčlověka. Z pozic blízkých F. Nietzschovi uvítal fašismus. Hlavní díla: Humanistu (Humanismus), Logic For Use (Logika pro aplikaci).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 4. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: apollinský a dionýský princip, filozofie kultury.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: