fašodská krize



Vyvrcholení britsko-francouzského soupeření o oblast Horního Nilu (1898). Šlo o důsledek střetu dvou koncepcí koloniální expanze v Africe: britské – usilující o vytvoření souvislého pásu kolonií a závislých území v severojižním směru mezi Káhirou a Kapským městem – a francouzské – předpokládající vznik souvislé oblasti držav v západovýchodním směru mezi pobřežím Atlantského oceánu a Rudého moře. Místem konečného střetu se stala súdánská Fašoda (Kodok). Do ní v červenci 1898 pronikla malá francouzská výprava vedená kapitánem Marchandem. Po vítězství nad mahdisty a dobytí Chartúmu sem v září dorazil i britsko-egyptský expediční sbor v čele s generálem Kitchenerem. Vojáci ponechali rozhodnutí o výsledku střetnutí na politicích v Evropě, v průběhu několikatýdenního čekání rostoucí napětí stále hrozilo přerůst v ozbrojený konflikt. Neústupnost Británie, neochota Ruska podpořit francouzského spojence i vnitřní nestabilita Francie (oslabované Dreyfusovou aférou) přispěly k ústupu pařížské vlády, která v listopadu 1898 nařídila Marchandovi Fašodu opustit. Definitivní řešení sporu přinesla smlouva z 21.3.1899, v níž Francie uznala britské nároky v oblasti Horního Nilu. I když šlo o velmi vážnou krizi v britsko-francouzských vztazích, brzo došlo ke zlepšení situace a uzavření tzv. srdečné dohody v roce 1904.

Datum vytvoření: 31. 3. 2008
Datum aktualizace: 31. 3. 2008
Autor: mim

Odkazující hesla: srdečná dohoda.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: