druhý



Pojem užívaný německou klasickou idealistickou filozofií pro označení zpravidla druhého (jiného) člověka (tzv. Du-Problem), v antropologickém smyslu pojem pro abstraktní, obecnou rozumnou bytost (I. Kant) nebo pro konečnou rozumnou bytost, která umožňuje svou vlastní svobodu (J. G. Fichte), G. W. F. Hegel užívá pojem druhý v analýze panství a rabství. Ve 20. století používá tento pojem fenomenologie a existencialismus. E. Husserl jím označuje jiného člověka, "čistého jiného", čisté alter ego, K. Jaspers "jiné já". M. Heidegger rozeznává "onoho jiného, který se neodlišuje od mého bytí ani bytí jiných". J. P. Sartre naopak rozdíl mezi "mnou a jiným" zdůrazňuje.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 27. 9. 2007
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: