doplněk



Jazykověda, verbální atribut – větný člen, který rozvíjí sloveso zpravidla v přísudku, ale zároveň se vztahuje ke jménu v podmětu nebo v předmětu a vyjadřuje vlastnost nebo stav, které má jméno za jistého děje (děti šly bosy) nebo které se mu dějem přisuzují (narodil se básníkem, vidím chlapce bosého). Ve větě vytváří větnou dvojici jak s přísudkovým slovesem, tak se jménem v podmětu či předmětu. Dvojí větný vztah je pro doplněk příznačný. Podle gramatického vztahu ke jménu může být doplněk shodný nebo neshodný (jako přívlastek).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 16. 9. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: akuzativ, genitiv, přídavné jméno.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: