conductus



[Konduktus, latina], specifický druh středověké písně s latinským veršovaným textem nejčastěji vážného, moralizujícího či duchovního rázu. Pronikl i do chrámové hudby – Nejstarší skladby (snad již od 9. století) jsou jednohlasé, od sklonku 11. století vícehlasé. Tvorba dvou až čtyřhlasého conductu vyvrcholila ve Francii kolem roku 1200 (ars antiqua, Perotinus). Hlavní melodie conducta byla ve spodním hlasu a byla skladatelcm samostatně vytvořena (srovnej organum, moteto). V souvisle otextovaných partiích převládal shodný rytmus všech hlasů, rytmická diferenciace hlasů byla vyhrazena melismatickým partiím (asi za účasti nástrojů) v úvodech, mezihrách a dohrách rozsáhlejších skladeb. Kolem roku 1300 conductus ve Francii zaniká, stále však byl pěstován v Anglii a v jednodušší podobě ovlivnil středoevropské moteto a vícehlasé písně.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 11. 4. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: francouzská hudba, notredamská škola, vícehlas.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: