cívka



Elektrotechnika
Elektrotechnika, uspořádání závitů vodiče elektrického proudu se společnou osou a protékaných týmž proudem. Vinutí cívky bývá zpravidla z izolovaného měděného drátu a je umístěno na kostře z izolačního materiálu. Vlastní indukčnost cívky je přímo úměrná druhé mocnině počtu závitů a nepřímo úměrná magnetickému prostředí, kterým se její magnetický tok uzavírá. Cívka je charakterizována vlastní indukčností L, elektrickým odporem R, činitelem jakosti Q, indukční reaktancí ωL, časovou konstantou τ = L/R a maximálním dovoleným elektrickým proudem nebo napětím. Podle účelu rozeznáváme například cívky budící (slouží k vytváření magnetického pole v daném magnetickém obvodu, například u reproduktoru), cívky pupinační (užívá se ke zvětšení indukčnosti kabelového vedení), cívky snímací (cívka užívaná v měřicí technice k snímání rozptylových magnetických polí), cívka vychylovací (cívka používaná k vytváření magnetického pole k vychylování svazku elektronů v obrazovce).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 26. 1. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Helmholtzovy cívky, jádro, samoindukčnost, stejnosměrný stroj, střídavý proud, supravodivý magnet, unipolární dynamo, závit.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: