vinutí

Část elektrických strojů a zařízení složená ze závitů izolovaného vodiče, v nichž protékají elektrické proudy a jejichž vazba s ostatními částmi stroje způsobuje, že stroj vyrábí nebo přeměňuje elektrickou energii nebo koná mechanikou práci. Podle tvaru a způsobu provedení se rozeznává: a) vinutí transformátoru, podstatná část transformátoru složená ze závitů izolovaných vodičů. Podle uspořádání na jádrech transformátoru se rozeznávají vinutí souosá (vinutí nižšího i vyššího napětí jsou umístěna na jádře soustředně, přičemž vinutí vyššího napětí bývá vně z důvodu větší izolační vzdálenosti a může být rozděleno na několik cívek) a vinutí vystřídaná (každé vinutí je rozděleno na segmenty tvaru kotoučů, které se střídají). Vnějšími cívkami umístěnými v blízkostí spojek magnetického obvodu jsou cívky nižšího napětí (dají se snáze odizolovat). Oba popsané druhy vinutí transformátoru mohou být použity jak při jádrové, tak i plášíové konstrukci magnetického obvodu transformátoru. Typickým řešením u jádrových transformátorů jsou však vinutf souosá, u plášíových vystřídaná. K výrobě v. transformátorů se nejčastěji používají měděné vodiče, v poslední době však také hliníkové; b) u elektrických točivých strojů vinutí jednovrstvové, šablonové, tyčové, košíkové (u turbogenerátorů), válcové (evolventní). Podle funkce se rozeznává vinutí budící, které vytváří magnetický tok, a vinutí pracovní, které odevzdává elektrickou energii nebo vzbuzuje schopnost mechanické práce. U přesných rezistorů pro měřicí účely se používá vinutí bifilární (s malou indukčností) nebo vinutí Chaperonovo (s malou kapacitou i indukčností).