Bulharsko

Mapa



Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Rozloha: 110994 km2.
Počet obyvatel: 8273 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 75 obyv./km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1908).
Správní členění: 8 oblastí a obvod hlavního města.
Hlavní město: Sofija 1116 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Plovdiv 345, Varna 307, Burgas 198, Ruse.
Nejvyšší hora: Musala 2925 m.
Významné řeky: Dunav 2850 km, Marica 526 km.
Hlavní etnické skupiny: Bulhaři 86%, Turci 9%, Romové, Makedonci.
Průměrný přírůstek obyvatel: -0,7% (1991-1996).
Úřední jazyk: bulharština.
Gramotnost: 96%.
Náboženství: pravoslavní 85%, muslimové 13%.
Měna: 1 lev (BGL) = 100 stotinek.
Hospodářství: středně rozvinutý průmysl, zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 1190 USD.

Ve starověku bylo území dnešního Bulharska osídleno nomádskými kmeny, od 5. století př. n. l. se zde vystřídali Trákové, Řekové, Makedonci a Římané. V 6. století se v zemi usadilo slovanské obyvatelstvo, v 7. století zde vytvořili svůj stát turkotatarští Bulhaři. Smíšením obou etnik vznikl bulharský národ. Ve 14. století Bulharsko ovládla Osmanská říše. V 19. století brutální turecký postup proti bulharským nacionalistům vyvolal ruskou vojenskou intervenci ve prospěch Bulharů, vytvoření nezávislého Bulharska zabránily západní velmoci. Roku 1908 vyhlásil stát nezávislost, kníže Ferdinand se stal carem. Po balkánských válkách (1912–1913) země ztratila část území, stejně jako po první světové válce, ve které byla spojencem Německa. Za druhé světové války Bulharsko bojovalo na straně Osy, roku 1944 příchod sovětských vojsk umožnil nástup komunistů k moci. V roce 1946 se z monarchie stala lidová republika. Roku 1991 se po volbách dostala k moci nekomunistická vláda. V současnosti stojí v čel státu prezident Georgi Parvanov, postkomunista, který se zasadil o vstup Bulharska do EU a NATO.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 16. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Balkán, bělehradská operace, Blagoevgrad, Bogdan Filov, bogomilství, Botev, Bulhaři, bulharská literatura, bulharské říše, bulharský jazyk, Burgas, Burgas, Constanţa, Dobrudža, Dobrudžská vrchovina, Jambol, Kărdžali, Karlovo, Marica, Města, Michajlovgrad, Michajlovgrad, moskevská konference, Nesebăr, Pazardžik, Pazardžik, Petr Stojanov, Petrič, Pirin, Pleven, Pleven, Popovo, Preslav, Provadija, Ruse, Ruse, Sandanski, Sliven, Sliven, Slunečné pobřeží, Sofie, Sozopol, Sredna gora, Stanislav Stratiev, Šumen, Šumen, Tărgovište, Tărgovište, Tataři, Tolbuchin, Tolbuchin, Trojan, Varna, Veliko Tărnovo, Velingrad, velkomoravské výtvarné umění, Vichren, Vidin, Vidin, Vitoša, Východní Rumelie.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: