Heslo nebo článek?

Spider's blog - 14. 10. 2020

 

Když se podíváme do tištěných evropských encyklopedických děl od konce 18. století, například do slavné francouzské Encyklopedie aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel, nabízí se nám možnost rychle podle abecedy vyhledat stručné a jasné vysvětlení. Abecedně seřazené informace, popsané tak, aby už první věta dávala jasnou informaci o podstatě popisovaného encyklopedického hesla. V této tradici vznikla řada dalších knižních děl, jako náš největší a zatím (pravděpodobně definitivně) nepřekonaný co do rozsahu Ottův slovník naučný, ale také francouzský Larousse, německý Meyers Konversations-Lexikon a řada dalších. Před lety bylo pro mě, coby fandu a sběratele jazykových slovníků a klasicky vystavěných encyklopedických děl, opírajících se o jednotlivé stručné a výstižné popisné prvky, docela překvapující setkání s odborně encyklopedickými knihami americké provenience. Některé k mému překvapení neobsahovaly k jedné položce zaměřené informace v podobě encyklopedických hesel, ale na poměrně obsáhlou knihu o nějakých 200-300 stranách, jen třeba 10 značně dlouhých článků. Jistě velmi obsáhlých článků, zabírajících třeba 10-30 stran hutného textu, přetřásajícího dané téma, například pankreatitidu ze všech možných úhlů pohledu, historických souvislostí, rozvoje dosavadních poznatků, léčebných metod a názorů na ně atd.

Nedávno jsem se zamyslel na tím, proč online encyklopedie původně americká, dnes již mezinárodní – Wikipedia – používá terminologie, kde jednotka encyklopedické informace je článek. Možná, že kořeny budou někde právě v tomto druhu výše zmíněných odborných encyklopedií, obsahujících jen několik obsáhlých článků. Koneckonců podle hesla Méně bývá někdy více, se u některých velmi propracovaných článků na tomto webu opomíjí fakt, že uživatel by se měl někde na začátku v prvních větách dozvědět, oč tu běží, pokud není v daném oboru zrovna zběhlý.

Zdá se, že hovorová terminologie se za posledních 20 let života jedné generace s „jedinou a nenahraditelnou” online encyklopedií výrazně posunula, což dokládají dva moje osobní zážitky v tomto roce, jeden asi měsíc starý, kdy jsme se v rámci nějakého genealogického výzkumu domlouvali online po chatu s mladou dámou, univerzitní studentkou, na spolupráci s mou pouze opravdu drobnou výpomocí, neb jde o dámu sběhlou a v genealogii velmi samostatnou. Napadlo mě na závěr našeho chatu poslat jí odkaz na vznikající, zatím neveřejnou novou verzi encyklopedie CoJeCo. Jen tak pro zajímavost, co tomu řekne. Na titulní stránce nové CoJeCo se tehdy ještě skvělo tlačítko „Hesla dne”. Tlačítko vedoucí na nabízená vybraná encyklopedická hesla, majících třeba vztah k danému dni, jako narozeniny osobností, dějinné události nebo jen třeba zajímavé botanické encyklopedické heslo s hezkým obrázkem. Ona studentka zrovna někam musela rychle odejít, tak se jen zběžně podívala na titulní stránku nové CoJeCo a zeptala se: „To je nějaká databáze hesel?” — výstižně to vypovídá, jak slovo heslo v naší době téměř pozbylo všech ostatních významů a uchovalo si jen onen kryptografický význam, trčící na nás dnes s chytrými telefony a počítači na každém rohu (virtuálního světa).

Druhá příhoda kopíruje v podstatě tu první a šlo o pracovní schůzku s šikovným a inteligentním programátorem, se kterým jsem začal spolupracovat před více než rokem. První setkání ukázalo, že rovněž i pro něho byl význam slova heslo spojen do té doby jen a jen s přihlašováním. Pochopil a přizpůsobil se terminologii rychle, ale přece jen mě tyto dva zážitky vedly k tomu, že jsem na titulní straně změnil ono tlačítko na „Inspirace”. Snad těch pár na daný den vybraných encyklopedických hesel pod tímto titulem pomůže někomu se krásně mentálně nadechnout.

 

Sdílet: Facebook Twitter

Autor: -red-

Reklama:



Další články