Proč děláte druhou encyklopedii?!

Spider's blog - 11. 12. 2020

Jak je krásná tato doba, kdy nám technologie přímo na pracovní stůl nebo do chytrého telefonu doručí informace, které hledáme. Tedy občas doručí a většinou dokonce i tu, co potřebujeme.

Na jaře 1999, když jsem se rozhodl, že začnu pracovat na online encyklopedii, nebylo ještě tak běžné, že měl někdo doma osobní počítač. A kdo měl k počítači navíc ještě chrčící a pískající telefonní modem s nějakou vyšší přenosovou rychlostí, připojující se se střídavými úspěchy k internetu, byl výjimkou. Těžko, přetěžko by se tehdy dělala distanční výuka. Nebylo ani mnoho webů, jako je dnes, o všem možném i nemožném, jak je známe dnes, nebylo autorů webů, nebyly online komunity vývojářů, kde by se násobila jejich výkonnost, jak je tomu dnes, mnoho dnešních nástrojů na tvorbu webů mělo teprve být vytvořeno. Neexistovalo toho ještě mnoho a mnoho dalšího z dnešní obrovské internetové infrastruktury. Přesto jsem si tehdy po úspěchu svého slovníku jednoho dne řekl, že chci vytvořit něco nového. Lákala mě ta volná planina a svoboda tvorby. Vsednout do sedla a cítit vítr ve vlasech. 

Představil jsem si autora, který se připojuje u svého domácího počítače k online encyklopedii. Představoval jsem si, že píše nějaký text o něčem, čemu se věnuje, co je jeho koníčkem nebo profesí. Třeba nějaký entomolog píše pro ostatní o nějakém druhu motýla. Ta představa komunitního online webu mě velmi lákala. Věděl jsem ze svých předchozích projektů (jak se dnes říká), že pokud člověk něco udělá pro ostatní, může to za určitých podmínek dojít užitku. V té době se už několik let prodávaly osobní počítače s předinstalovanou elektronickou verzí mého Frekvenčního slovníku osobních počítačů. Knižní verze slovníku měla za deset let za sebou už sedm úspěšných reedicí, stále se prodávala a troufalý záměr pustit se do tvorby všeobecné online encyklopedie byl pro mě jakýmsi logickým pokračováním, byť s velmi vysoko umístěnou laťkou. Střih...

Prostě jsme byli s týmem redakce encyklopedie, který vznikl, první na světě. Nic si za to nekoupíme, jak se říká, ale je to hezký pocit. Předběhnout svět. Těsně po nás a taky dřív něž jiní, přišla encyklopedie Vševěd. Všechna čest! Až rok a půl po nás vznikla Wikipedie, kterou dnes řada lidí považuje za synonymum encyklopedie vůbec. Není až tak podstatné, kdy kdo vznikl. To si nemyslím. Někde jsem nedávno četl, že – dílo uděláte včas, pokud ho uděláte dobře – dobrá rada pro řadu tvůrců čehokoliv, kteří se často termíny stresují. Zase střih.

CoJeCo už slouží pár let, je nějakých pět let po přelomu tisíciletí a už i vznikla a roste Wikipedie. Probírám se jednou tak po ránu připomínkami, které nám denně chodily s požadavky co kdo by chtěl zpracovat, kde máme jaký překlep nebo věcnou chybu a – náhle čtu rozhořčený vzkaz od pána, který se i s příslušnými vykřičníky ptá – Proč děláte druhou encyklopedii, když už jedna existuje?! Je přece Wikipedie! – Bylo to v době, kdy u nás uživatel mohl najít přes 100 tisíc hesel, v české Wikipedii byla asi čtvrtina. Nevím, jestli ten pán vlastnil nějakou knihovnu. Nevím, jestli v momentě, kdy si koupil novou knihu, prohledal knihovnu a podobné knihy hned vyhodil... Vím ale, že já to tak nedělám. Nedělali to mí učitelé a jejich učitelé taky ne. Dokonce na bohatosti zdrojů dříve fungoval a snaží se dodnes fungovat vědecký svět, svět badatelů a výzkumníků. Stále se seznam literatury neomezuje na jeden řádek. Něměl by. Naopak se ve vědeckých textech dočtete srovnání nějaké knihy dejme tomu badatele z doby před dvaceti lety a jiného, který o tomtéž psal před půl rokem. Moje odpověď tomu pánovi byla nakonec asi slušná, ale zahrával jsem si chvíli s myšlenkou, že mu doporučím, ať napíše do Ameriky jistému panu Whalesovi, který přece začal později a už jedna encyklopedie v té době byla.

Mezi dobrými informačními zdroji z pohledu uživatele vlastně nemůže existovat konkurence v tom smyslu, že by jeden zdroj dělal nějaký jiný zdroj zcela nepotřebným, vždy se vyplatí mít více informačních zdrojů. Každý si samozřejmě vytvoří svou určitou množinu oblíbených, u kterých si ověřil, že jim může věřit, že mu vyhovují i způsobem, kterým informace podávají. Osobně mám velmi rád, když mám více zdrojů než žádný. I ze vzniku Wikipedie jsem měl v jistém smyslu radost. Na Invexu 2007, vlastně tom posledním, který se vůbec konal, jsem potkal a pozval na náš stánek jednoho Wikipedistu, když se přiznal, že je v nějaké radě té české části. Náš rozhovor ale váznul. Čaj mu nějak nechutnal, zdálo se, že host se necítí dobře. Jakoby se v duchu ptal, jestli vůbec může vést dialog se zástupci „konkurence”. Nemělo cenu to protahovat a rozloučili jsme se. Vzkázal jsem při loučení pozdravy jeho kolegům, vždyť pracujeme na stejně vznešeném úkolu... Proto se mně i po letech zdá ta otázka Proč děláte druhou encyklopedii? úplně nesmyslná. Wikipedia, přesněji její autoři, z nás také čerpají, zpočátku dokonce tak, že jen od nás zkopírovali a vložili celé heslo. Jak se říká i s chlupama. Poměrně rychle jsme to s týmem Wikipedie vyřešili. Wikipedii také někdy používáme jako zdroj, je v několika jazykových mutacích uvedena v seznamu naší používané literatury dole v tiráži. Realizuje vlastně můj prapůvodní nápad s komunitním rozvojem, který jsem nakonec po pár týdnech opustil. Ale o některých zkušenostech s Wikipedií až jindy.

12. 12. 2020

Sdílet:

Autor: -red-

Reklama: