Ázerbájdžán

Mapa



Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 86 600 km2
Počet obyvatel: 10 127 874 (odhad 2019)
Hustota zalidnění: 116,9 obyvatel/km2
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991)
Správní členění: 1 antonomní republika (Naxçivan – Nachičevan), 1 autonomní oblast, 54 rajónů, 9 městských rajónů
Hlavní město: Baku 2 293 700 obyvatel (2020)
Jiná města, počet obyvatel: Gjandža 332 600 (2018), Sumqayit 265 150 (2020), Nachičevan 93 700 (2019)
Nejvyšší hora: Bazardjuzu 4 466 m Významné řeky: Kura 1 364 km, Araks 1 072 km
Hlavní etnické skupiny: Ázerbájdžánci 83%, Arméni 6%, Rusové 6%, Lezginci
Průměrný přírůstek obyvatelstva: 0,9% (1991-1996)
Úřední jazyk: ázerbájdžánština Gramotnost: 97%
Náboženství: muslimové-šíitští 62% a sunnitští 26%, pravoslavní 12%
Měna: 1 manut (AZM) = 100 gopiků
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, průmysl, těžba ropy
HNP na 1 obyvatele: 4 498 USD (odhad 2019)

Území dnešního Ázerbájdžánu bylo kolébkou několika starověkých civilizací, například Médie a Urartu. Ve 13. století se země stala centrem mongolské říše. Severní část Ázerbájdžánu byla roku 1828 anektována Ruskem (jižní je součástí Íránu). Význam území vzrostl koncem 19. století v důsledku těžby ropy. Od roku 1922 byl Ázerbájdžán součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSSR, po jejím zrušení v roce 1936 byla vytvořena Ázerbájdžánská SSR. V roce 1991 Ázerbájdžán vyhlásil nezávislost jako šíitsko-muslimský stát. Byl zakládajícím členem SNS, odkud však roku 1992 vystoupil. Do SNS se vrátil po vojenském puči v roce 1993. V současnosti stojí v čele státu prezident Ilham Alijev, bývalý podnikatel a syn předcházejícího prezidenta. Během otcova funkčního období byl Alijev postupně jmenován viceprezidentem státní ropné společnosti, předsedou olympijského výboru, zvolen poslancem a předsedou vlády. Demokratičnost prezidentských voleb v roce 2003 je zpochybňována. V období 1988-1994 probíhal ozbrojený konflikt v ázerbájdžánské enklávě v Náhorním Karabachu, kde žijí převážně Arméni. Konflikt si tehdy vyžádal až 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Od příměří v roce 1994 se několikrát konflikt v menší míře obnovil (2012, 2013, 2015, 2016). K opětovnému rozhoření konfliktu došlo v září 2020 a ozbrojené síly Ázerbajdžánu a Arménie se střetly s nebývalou intenzitou. Začátkem listopadu 2020 došlo k ukončení bojů a uzavřeno příměří. 



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 15. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Apšeronský poloostrov, Avarové, Ázerbájdžánci, ázerbájdžánské výtvarné umění, ázerbájdžánský jazyk, Baku, Gjamyš, Hejdar, Kavkaz, Kura, Mingečaur, Nachičevan, Rutulové, Šeki, Sergej Mironovič Kirov, Zakavkazsko.

Sdílet: Facebook Twitter




Reklama: