Alexandr Vasiljevič Suvorov



*24. I 1.1729 nebo 1730 – †18.5.1800, hrabě rymnícký od roku 1789, kníže italský od roku 1799, ruský vojevůdce a vojenský teoretik, generalissimus ruských vojsk (1799). Roku 1748 vstoupil do armády, účastnil sé sedmileté války, rusko-tureckých válek v letech 1768-1774 a 1787-1791, zvítězil v řadě bitev a roku 1790 ovládl pevnost Izmail. Za Pavla I. byl v nemilosti. V roce 1799 provedl blesková italská a švýcarská tažení, porazil francouzská vojska na řece Addě, Trebii a u Novy a přechodem švýcarských Alp vyvázl z obklíčení. Autor vojenských teoretických prací Polkovoje učrežděnije (Plukovní zřízení), Nauka poběždať (Umění vítězit). Vytvořil originální a pokrokový systém názorů na způsoby vedení války a boje, výchovy a výuky vojsk, který v mnohém předčil svou dobu. Jeho vojenská strategie spočívala v bojové aktivitě s cílem úplné porážky nepřítele v bitvě. Rozvinul taktiku kolon a rojnic, nikdy nebyl poražen.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 11. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jean Victor Moreau, Michail Illarionovič Kutuzov, Michail Ivanovič Kozlovskij, Pjotr Alexandrovič Rumjaucev-Zadunajskij, Pjotr Ivanovič Bagration, Praga, rakousko-rusko-turecká válka, rusko-turecká válka.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: