akord



Hudební teorie
[Latina], hudební terminologie, souzvuk tří nebo více tónů různých výškových kvalit, uspořádaný podle určitého systému. Akordy se tridí podle různých hledisek: dle počtu tónů (trojzvuky, čtyřzvuky, pětizvuky a vícezvuky), podle stavby (akordy složené z tercií nebo z kvart), podle zvukového působení (konsonance a disonance), dále též na tvary základní a jejich obraty. Nejběžnější jsou akordy sestavené z tercií. Ty mohou být buď doškálné čili diatonické (vznikají z materiálu diatonických stupnic), nebo alterované čili nediatonické (vznikají alterováním některých součástí doškálných akordů). Nejjednodušším akordem je kvintakord, složený ze dvou tercií. Rozeznávají se 4 druhy doškálných kvintakordů: 1. durový (zvaný též tvrdý nebo velký), v rozsahu čisté kvinty se spodní tercií velkou a vrchní tercií malou (c-e-g), pak 2. mollový (zvaný též měkký nebo malý), v témž rozsahu s opačnými intervalovými poměry (c-es-g), dále 3. zmenšený, složený ze dvou malých tercií v rozsahu zmenšené kvinty (c-es-ges) a 4. zvětšený, složený ze dvou velkých tercií v rozsahu zvětšené kvinty (c-e-gis). Základní (původní) tvary kvintakordu mají v basu vždy základní tón. Přeložením základního tónu o oktávu výš vznikají obraty. Z kvintakordu lze utvořit dva obraty: sextakord a kvartsextakord. Doplní-li se doškálný kvintakord další tercií nad kvintou, vznikne doškálný čtyřzvuk – septakord. Rozeznává se sedm druhů septakordů, jejichž názvy vyplývají z jakosti kvintakordů a jejich septim: 1. tvrdě velký (c-e-g-h), 2. tvrdě malý, který se v dominantní funkci (na V. stupni durové nebo mollové tóniny) nazývá dominantní (c-e-g-b), 3. měkce velký (c-es-g-h), 4. měkce malý (c-es-g-bé), 5. zmenšeně malý (c-es-ges-bé), 6. zmenšeně zmenšený, nazývaný většinou jen zmenšený (c-es-ges-heses), 7. zvětšeně velký (c-e-gis-h). Ze septakordu lze utvořit tři obraty: kvintsextakord, terckvartakord a sekundakord. Septakord doplněný další tercií (tj. pětizvuk) se nazývá nónovým akordem. Přidá-li se k pětizvuku další tercie, vznikne šestizvuk (undecimový akord) a sedmizvuk (tercdecimový akord). Stejně jako diatonika má čtyři kvintakordy doškálné, má chromatika čtyři kvintakordy alterované: 1. dvojzmenšený (c-eses-ges), 2. trojzmenšený (c-eses-geses), 3. tvrdě zmenšený (c-e-ges), 4. měkce dvojzmenšený (c-es-geses). Doplněním dalších tercii vznikají alterované septakordy a alterované nónové akordy. Akordy byly v instrumentální hudbě 17. století značeny tzv. číslovaným (generálním) basem. Jiným způsobem zápisu je systém akordových značek, užívaný v džezové a moderní populární hudbě.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 16. 3. 2001
Autor: -red-

Odkazující hesla: a, alterace, boogie-woogie, harmonie, hudební teorie, průtah, sextakord, sluch.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: