agresivita

Psychologie, u člověka tendence k nepřátelskému, útočnému až destruktivnímu jednání vůči objektu (druhé osobě, skupině, instituci) nebo sobě samému, uskutečněná v aktu agrese. Zahrnuje různé projevy a formy od skrytých (například ve fantazii) přes řečové a symbolické až po otevřené napadení či ničení. Agrese může být okamžitá i oddálená (akt msty po mnoha letech), společností dovolovaná (oprávněná kritika a polemika, sportovní zápas) i antisociální. V psychologii osobnosti se agresivita definuje jako osobnostní rys charakterizovaný nejen sklonem k útočnosti a projevu nepřátelství, ale také nadměrnou soutěživostí, expanzívností a sebeprosazováním. Příčiny agresivity u člověka jsou složité, převážně společenské a ekonomické povahy, z bezprostředních psychologických zdrojů agresivity se uvádějí citová frustrace, úzkost a nedostatek psychického a fyzického uvolnění. Závažnou roli ve vzniku agresivity může hrát nenadálé a nečekané ohrožení. Patologická agresivita doprovází některé psychické poruchy, například psychózy, psychopatie, neurózy. Experimentálně lze agresivitu vyvolat a ovlivnit drážděním určitých korových center v mozku.