wolfram



Chemické prvky

[Němčina], wolframium, W, chemický prvek VI.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo 74, relativní atomová hmotnost 183,85. Teplota tání je 3400°C, teplota varu přibližně 5900°C, hustota 19300 kg/m3. Wolfram byl objeven roku 1781. Je to bílý, lesklý kov, mimořádně tepelně odolný. Elektrická vodivost představuje asi 30% vodivosti stříbra. Wolfram se v přírodě nachází téměř výhradně ve formě wolframanů, z nichž nejdůležitější je wolframit (směs FeWO4 a MnWO4), scheelit(CaWO4) a stolzit(PbWO4). Šedý práškový wolfram se přpravuje redukcí oxidu wolframového WO3 vodíkem. Pro průmyslové účely se wolfram připravuje v podobě slitiny se železem jako ferowolfram. Wolfram je za normální teploty na vzduchu stálý, zahříváním se oxiduje na oxid wolframový WO3. Povrch kovu se pasivuje, proto se wolfram nesnadno rozpouští v kyselinách. Reaguje s fluorem za studena, s chlorem za červeného žáru a s alkalickými oxidačními taveninami. Používá se ve výrobě ocelových slitin (i malé množství působí velký vzrůst tvrdosti a pevnosti) nebo pro žhavicí vlákna žárovek, do slinutých karbidů (vidium). Ve sloučeninách má oxidační číslo II – VI. Významnými sloučeninami wolframu jsou například: oxid wolframový WO3, žlutý prášek, nerozpustný ve vodě a kyselinách; wolframan sodný Na2WO4, bezbarvá, ve vodě dobře rozpustná látka, výchozí látka pro výrobu sloučenin wolframu.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 1. 9. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Cínovec, hydrogenace, kobaltové slitiny, kovy, tungsten, vzácné kovy, W.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: