Vladislavské zřízení zemské



První zákonná kodifikace zemského práva v Čechách z roku 1500. Vladislavské zřízení zemské vzniklo v době oslabení panovnické moci za Vladislava II. Jagellonského, kdy bylo pro šlechtu výhodné upustit od dosavadního lpění na zvykovém právu a jednostranně uplatnit svou zákonodárnou iniciativ na úkor panovníka a královských měst. V letech 1487 – 1499 zemský sněm a zemský soud vydaly řadu norem, nezbytných pro kodifikaci, jejichž cílem bylo upevnit právní řád a stabilizovat judikaturu, ale zároveň trvale zakotvit výsadní postaveni panského a rytířského stav. Konečnou podobu dal Vladislavskému zřízení zemskému královský prokurátor Albrecht Rendl z Oušavy, podle něhož bylo měštany nazýváno "Práva Rendlova". Vladislavské zřízení zemské postihuje všechny obory práva avšak nesoustavně a neúplně; dává přednost těm složkám zemského práva, na nichž šlechtě nejvíce záleželo; z ústavního práva to bylo vymezení královské moci a soudnictví, dále soukromoprávní záležitosti trhové, dědické a obligační, z trestního práva ochrana feudálního státu a jeho institucí a konečně právo rodinné. Vladislavské zřízení zemské bylo vyhlášeno na sněmu v březnu roku 1500 a vytištěno bez souhlasu Vladislava II., v poslední redakci i bez zřetele k mínění královských měst, jimž odepřelo třetí hlas na sněmovních jednáních. Zakotvilo vedoucí postavení šlechty v české stavovské společnosti a odsouvalo i města na vedlejší kolej. Vyvolalo prudký odpor městského stav, který si kompenzací za hospodářské ústupky feudálům vynutil uznání svých politických výsad. Spory vyústily v kompromisní Svatováclavské smlouvě z roku 1517.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 10. 5. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Albrecht Rendl z Oušavy, Vladislav II. Jagellonský.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: