vanitas



[Vanytas, z latinského vanitas vanitatum et omnia vanitas], Vanitas – jedna z historicky nejvýznamnějších alegorických moralit o marnosti a dočasnosti pozemského života v protikladu k vizi věčné blaženosti ráje, čerpající svou filozofickou hloubku a znepokojivost pravděpodobně z mytologických zdrojů starověkých kultů života a smrti. Naléhavost otázky smyslu života a smrti, jejich protikladnosti a jednoty i spekulace o pomíjivosti a věčnosti či smrti a nesmrtelnosti vytvořily sugestivní rámec ve všech oblastech umění středověku, propracovaný zejména v období manýrismu a baroku nejdokonaleji ve výtvarném umění. Figurální Vanitas využívají nejrůznějších námětů (zobrazení legendy o setkání tří živých a tří mrtvých, mladá žena se zrcadlem a stařec, Chronos, Terminus) včetně zátiší, zobrazujících marnost nejrůznějšími symboly pomíjivosti (lebka, přesýpací hodiny, olejová lampa či svíčka, listy požírané hmyzem, květiny, zlomená dýmka, mýdlová bublina), mezi nimiž nechybějí ani hudební nástroje. Tento motiv souvisí s tzv. tancem smrti (latinsky chorea machabaeorum), vyjadřujícím obrazně (od 15. století) moc smrti nad životem. Původně byl námět tance smrti ztvárňován jako rozhovor smrti s 24 osobami různých stavů, většinou v kompozičním rozvrhu dvojic, tvořených vždy figurou skeletu (často hrající na hudební nástroj) a příslušníka daného stavu. Symbolicky vyjádřené vítězství smrti nad člověkem bez rozdílu jeho stavu či původu vyvolalo širokou oblibu tématu nejen mezi lidovými vrstvami, ale i mezi šlechtou (cyklus 52 rytin M. J. Rentze vytvořený pro hraběte Šporka). Myšlenkově jasná linie tance smrti přispěla v průběhu historie k jistému zjednodušení ideje morality vanitas, která tak vešla do širšího povědomí především jako barokní alegorie života a smrti.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 16. 8. 2006
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: