uzbecké výtvarné umění



V 1. tisíciletí př.n.l. tvořilo součást nomádského umění zvěrného stylu, v 1. tisíciletí n.l. ovlivňováno řecko-baktrijským, gandhárským a kušánským uměním. V 6.–8. století byla typická feudální pevnostní architektura s nástěnnými malbami a reliéfy s loveckými výlevy a ornamentem (Balalyk-Tepe) a rozvoj toreutiky. V islámském období (od 8. století) byl domácí vývoj obohacován novými typy cihlové architektury (tzv. mauzolea a jiné kopulové stavby na kvadratickém půdorysu, například mauzoleum Ismaíla Samána v Buchaře) a novou ornamentálně dekorativní plastickou výzdobou (Samarkand). V 11.–13. století byla architektura mešit, paláců a madras (škol) v hlavních centrech (Buchara, Samarkand, Termez) stále monochromatická a přetrvávala obliba výzdoby nástěnnými malbami. Mimořádný rozkvět uzbeckého výtvarného umění nastal ve 14.–15. století, kdy se oblast stala centrem tímúrovské říše, rozvíjela se polychromatická architektura (intarzie, mozaiky, nástěnné malby, fajánsové obkladové desky). V 16.–17. století se konstituoval uzbecký stát s centrem v Buchaře, rozvíjela se palácová městská a sakrální architektura (mešity Kaljanova a Baljandova v Buchaře, Samarkand) na stejných stavebních principech. Malířství a sochařství bylo ve 14.–17. století úzce spjato s architekturou (dekorativní krajinomalba a ornamentální kompozice mauzolei Bibi-Chanum a Tuman-Aqa v Samarkandu), rozvíjelo se umělecké řemeslo (keramika, sklářství a toreutika) a miniaturní malířství (Mohammed Murad Samarquandi, autor ilustrací Šáhnáme, 1556). V 18. a 19. století byly centry vývoje umění (zvláště architektury, dřevořezby a zpracování kovů a textilu) Buchara a Chiva, od 2. poloviny 19. století Taškent. Později se rozvíjela novodobá architektura (Taškent), významné bylo i restaurování hlavně památek. V poválečném období je těžištěm architektury využívající tradiční formy a dekorativní prvky (Buchara, Samarkand, Kokand), ale i nové průmyslové aglomerace (Leninsk, Andižanská oblast). Pro rozvoj sochařství a malířství po roce 1918 byla významná účast ruských umělců, zvláště malířů, a založení vysoké umělecké školy v Samarkandu a muzea v Taškentu. Současné uzbecké výtvarné umění je tematicky charakterizováno úsilím o postižení každodenního života, aktivním vztahem k přírodě a orientací na národní tradice a na minulost (krajinář U. Tansykbajev, *1904 – †1974), u nejmladší generace převažuje pak snaha o symbolické a alegorické vyjádření (A. Bajmatov, *1934, S. Kuttimuradov, *1934), v uměleckém řemesle převažuje dřevořezba a keramika.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 19. 3. 2007
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: