Theofrastos z Eresu na Lesbu



Antické Řecko
*asi 372 př.n.l. – †asi 287 nebo 286 př.n.l., starořecký filozof, peripatetik, druhý scholarcha peripatetické školy, přírodovědec. V mládí člen Platónovy Akademie, později spolupracovník, přítel a nástupce Aristotelův. Stál v čele jeho školy, kterou prý za jeho vedení navštěvovaly 2000 posluchačů. Jeho přáteli byly i význačné politické osobnosti doby – Kassandros, Ptolemaios I., Démétrios Falérský. Byl obžalován pro podezření z bezbožnosti, ale osvobozen. Po pádu Démétria Falérského musel opustit Athény, po roce 306 se vrátil, když byl zrušen Sofoklův zákon o kontrole filozofických škol. Byl samostatným a pilným badatelem, kriticky se stavěl k řadě spekulativních prvků Aristotelova systému (například k učení o prvním hybateli, k teleologismu). Už za jeho scholarchátu začal posun k empirismu, charakteristický pro pozdější vývoj peripatetismu. Největší význam má jeho dílo Metafyzika, spis Názory přírodních filozofů se zachoval ve výtazích. Spolu s Aristotelem založil dějiny filozofie (jeho líčení zahrnovalo vývoj řecké filozofie od Thaleta po Platóna). Dílo bylo excerpováno mnoha doxografy. Autor řady děl z fyziologie zoologie, botaniky, přírodovědy, psychologie (Povahopisy). V logice, kterou pokládal za nástroj zkoumání a dokazování, rozpracoval teorii hypotetických úsudků, s čímž jeho logika ukazuje ke vztahové logice stoiků.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 3. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: aristotelismus, biotypologie, charakter, peripatetická škola.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: