suezská válka

Konflikt mezi Egyptem a koalicí Izraele, Velké Británie a Francie (1956). Záminkou ke krizi a následné válce se stalo znárodnění Společnosti Suezského průplavu Egyptem 26.7.1956 (oficiálním důvodem byla snaha získat peníze na stavbu Asuánské přehrady). Akce vyvolala nesouhlas ve Francii a Británii, neboť akcionáři společnosti pocházeli většinou z těchto zemí. Ve stejné době rostl v Izraeli odpor proti Egyptu, z jehož území na židovský stát stále častěji útočily fedajínské partyzánské skupiny. Mezi Británií, Francií a Izraelem proběhla tajná jednání o možnosti invaze do Egypta a svržení egyptského prezidenta Násira. Byl schválen následující plán: izraelská armáda měla obsadit Sinaj a Suez, Británie a Francie měly následně zasáhnout a prosadit stažení Izraelců i Egypťanů od průplavu, což by vedlo k obnovení jeho mezinárodní kontroly. Izrael zahájil útok 29.10.1956 a ovládl Sinajský poloostrov, následovalo dohodnuté britsko-francouzské ultimátum. Násir jej nepřijal, na což obě mocnosti reagovaly okupací Port Saidu a nálety na egyptské základny (operace Mušketýr). Zlomem se stala odmítavá reakce na invazi ze strany USA i SSSR, oba státy společně s OSN pohrozily intervencí. 7.11. byla operace zastavena, po stažení britsko-francouzských jednotek průplav obsadila vojska OSN. Izraelci se ze Sinaje stáhli v březnu 1957 po obdržení mezinárodních záruk, že důležité izraelské vodní cesty zůstanou otevřené. Konflikt posílil prestiž Egypta, který se po válce začal více orientovat na SSSR. Oslabena byla naopak pozice Británie v oblasti. Dalším důsledkem bylo zvýšení podpory USA Izraeli.