stěhování národů

Tradiční název používaný obvykle pro období od konce 4. do 6. století, které začíná pohybem starotureckých Hunů na západ (375 pád ostrogótské říše v Černomoří), vyvolávajícím i posuny germánských, slovanských a jiných kmenů. Koncem 4. století se rozpadá římská hranice na Dunaji a Rýnu, klesá moc římského impéria, zmítaného rozpory i nájezdy „barbarů“. Roku 476 se uzavírá vývoj říše západořímské. Během 5. století vznikají, zčásti na její půdě, první germánské státní útvary (franský na západě, durynský západně od Čech). Archeologicky je důležitá na západě tzv. civilizace řadových hrobů, u nás vinařický stupeň stěhování národů. V 6. století větší kmenové pohyby dozněly (Langobardi, příliv Slovanů na naše území, turkotatarští Avaři v karpatské kotlině) a etnické poměry v Evropě se v podstatě ustálily.