stavovský odboj v Čechách 1547



Odboj měšťansko-šlechtické opozice proti daňovým břemenům a centralizační politice Ferdinanda I. Habsburského. Předpoklady k odboji se vytvářely od začátku 30. let 16. století zejména v Čechách, kde se rozpory vyhrotily nejvýrazněji. Otevřené vystoupení bylo urychleno výbuchem protihabsburského nábožensky motivovaného odboje v římskoněmecké říši (1546 válka císaře se šmalkaldskou jednotou). Do čela se postavila na začátku roku 1547 Praha, k níž se připojila i jiná královská města a posléze i šlechta. Program odboje formuloval sněm konaný dne 18.3.1547 v Praze, v proticentralizačním a protiabsolutistickém duchu se záměrem omezit moc Ferdinanda I. Po porážce německých protestantských stavů ve šmalkadské válce (duben 1547) došlo v české měšťansko-šlechtické opozici k rozkolu a posléze i ke zhroucení odboje. Jeho porážka vedla především k hospodářskému postihu měst (například konfiskace, upevnění královské moci nad městy), k rozdělení opozičních sil a k rozšíření politických a hospodářských předpokladů neomezené moci panovníka.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 17. 3. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Ferdinand I. Habsburský, Praha.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: