sonáta



Hudební teorie
[italština], několikavětá (zpravidla tří až čtyřvětá) hudební skladba, v níž alespoň jedna věta je v sonátové formě. Větné schéma se ustálilo v pořadí rychlá-pomalá-taneční-rychlá. Tato charakteristika však platí teprve od období hudebního klasicismu; původně znamenala sonáta všeobecné označení skladeb pro nástroje (sonare, latinsky hrát, znít), v baroku se vyvinuly dva typy sonáty; sonata da chiesa (chrámová) a sonata da camera (komorní, světská). Barokní sonáta byla psána nejčastěji jako triová (pro dva hlasy a basso continuo) nebo jako sólová (pro jeden hlas a basso continuo).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 7. 5. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: boloňská škola, canzona, Eugène Ysaye, Giovanni Gabrieli, introdukce, italská hudba, Jan Ladislav Dusík, Johann Sebastian Bach, Joseph Haydn, Pietro Locatelli, siciliána.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: