sférická stavba Země



Je odvozena především ze seizmologických výzkumů zemského nitra. Skokem se měnící rychlosti seizmických vln jsou interpretovány jako hranice fyzikálně nespojité změny prostředí (diskontinuity), oddělující sféry různého látkového a fázového složení. Hlavní diskontinuity se nacházejí v hloubce 10 – 80 km (Mohorovičičova) a v hloubce 2900 km (Gutenbergova) vyčleňují zemskou kůru, plášť a jádro. Protože ve svrchním plášti je plastická sféra (astenosféra), je nejsvrchnější plášť spojován s kůrou (litosféra) a spodní plášť označován jako mezosféra. Kůra pevnin se skládá z vrstvy sedimentární, granitové a bazaltové. V oceánské kůře druhá vrstva chybí. Plášť je tvořen ultrabazickými horninami, jádro je považováno za kovové (železoniklové), pevné ve vnitřním jádře (jadérku) a kapalné ve vnějším jádře. Diskontinuita uvnitř jádra leží v hloubce 5200 km.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 13. 3. 2007
Autor: -red-

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: