Ronald Reagan



Herci a herečky / Prezidenti USA

[Regen], *6.2.1911 (Tampico, Illinois, USA) – †5.6.2004 (Bel Air, Los Angeles, USA), celým jménem Ronald Wilson Reagan, americký filmový herec a politik, v letech 1981-1989 čtyřicátý prezident USA. Pocházel z rodiny irských imigrantů. Už na střední škole se věnoval herectví a americkému fotbalu, po absolvování illinoiské Eureka College se stal sportovním komentátorem. V roce 1937 uspěl u společnosti Warner Brothers a získal od ní sedmiletou smlouvu. Díky atraktivnímu zevnějšku hrál převážně kladné postavy. Zprvu se objevoval ve filmech druhé kategorie (např. v roli federálního agenta Bancrofta), později se prosadil i v prestižních produkcích (např. životopisné drama o proslulém koučovi Stoprocentní Američan Knute Rockne). Hrál v pěti desítkách filmů, velkou hvězdou se však nikdy nestal. Za války se podílel na natáčení krátkých výcvikových filmů (pro krátkozrakost nebyl odvelen do bojové služby) a po jejím skončení se vrátil do Hollywoodu. Záhy se u něho projevily politické ambice. Zpočátku sympatizoval s Demokratickou stranou, v době jeho prezidentství odborovému svazu filmových herců (1947-1952) se ale stále více projevoval konzervativně. V době hollywoodských čistek zastával tvrdě antikomunistické postoje. Současně stále častěji účinkoval v televizi, kde byl např. průvodcem westernové antologie Dny v Údolí smrti (1965-1966) a jako host se objevil v seriálu Karavana vozů. V roce 1962 vstoupil do Republikánské strany a začal se věnovat politické kariéře. V období 1966-1974 působil jako guvernér Kalifornie. V letech 1968 a 1976 marně usiloval o prezidentskou kandidaturu za republikány, uspěl až roku 1980. Voličům sliboval snížení daní a zvýšení výdajů na zbrojení, které by Spojeným státům umožnilo bojovat proti světovému komunismu. Porazil dosavadního prezidenta Cartera a rychle se stal velmi oblíbeným, přesto se krátce po nástupu do úřadu málem stal obětí atentátu. Ve vnitřní politice vyhlásil nástup neoliberální politiky preferující omezování sociálních a federálních výdajů a podporu podnikání. Usiloval o posílení armády USA a nekompromisní politikou přispěl k rozpadu komunistického bloku. Protestoval proti údajnému vměšování SSSR do záležitostí Latinské Ameriky. Roku 1983 navrhl často kritizovanou Strategickou obrannou defenzivu (SDI), známou také jako "hvězdné války". V témže roce vyslal vojenskou jednotku do Libanonu, aby zde udržovala příměří, po obrovských ztrátách po pumovém atentátu ji však stáhl zpět do USA. Po levicovém převratu v Grenadě nařídil Reagan vojenský zásah, který nový režim svrhl. Roku 1984 byl zvolen prezidentem podruhé. Poté zahájil jednání s M. Gorbačovem, která v roce 1987 vyvrcholila podpisem smlouvy o likvidaci raket středního doletu. Závěr jeho kariéry byl poznamenán aférou Irangate (Reaganova vláda ilegálně jednala s Íránem o prodeji zbraní výměnou za americká rukojmí zadržovaná na Blízkém východě, přičemž zisk z prodeje měli obdržet protilevicoví povstalci v Nikaragui). Reaganovi se podařilo snížit inflaci, přesto svému nástupci G. Bushovi odkázal nejvyšší rozpočtový a obchodní deficit v dějinách USA. Za zásluhy o pád komunismu ve střední a východní Evropě dostal Reagan v roce 1999 státní vyznamenání České republiky Řád Bílého lva. Poslední roky života strávil v ústraní, neboť dlouhodobě trpěl Alzheimerovou chorobou.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 24. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Bechtel Group Inc., Charlton Heston, George Bush, Jimmy Carter, Kostarika, krize íránských rukojmí, Norbert Auerbach, Olivia de Havilland, prezidenti USA, Republikánská strana, SALT II, William Holden.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: