krize íránských rukojmí



Zdlouhavá íránsko-americká krize trvající od listopadu 1979 do ledna 1981. Začala obsazením amerického velvyslanectví v Teheránu přívrženci ajatolláha Chomejního (zejména radikálními studenty). Okolnosti vzniku celé akce nejsou dodnes přesně známy. Chomejní pravděpodobně o plánech na obsazení ambasády nevěděl, po jejich provedení je však schválil. Záminkou k akci bylo obvinění Američanů ze špionáže a podezření, že USA usilují o znovudosazení svrženého šáha Páhlavího na trůn. Íránci zajali 66 zaměstnanců velvyslanectví jako rukojmí a opevnili se s nimi v budovách ambasády. Americko-íránská jednání nevedla k vyřešení situace, panovala nedůvěra a množila se vzájemná obvinění ze zhoršování vztahů a vyprovokovávání války. Vláda prezidenta Cartera poté naplánovala vojenskou akci speciálních jednotek, která měla s pomocí vrtulníků rukojmí osvobodit. Špatně připravená operace Orlí spár však v dubnu 1980 skončila fiaskem a smrtí několika amerických vojáků. Krize byla nakonec ukončena díky alžírskému zprostředkování, rukojmí byli propuštěni po 444 dnech. Incident oslabil Carterovu pozici při kampani za znovuzvolení prezidentem, i proto ve volbách zvítězil Ronald Reagan.

Datum vytvoření: 25. 4. 2008
Datum aktualizace: 25. 4. 2008
Autor: mim

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: