reprodukce



Polygrafie, postupy, jimiž se zhotovují kopie předloh, též výsledné produkty těchto postupů. Reprodukční techniky využívají jednak fotografické metody plošného snímání v reprodukčních přístrojích, popřípadě s elektronickou regulací osvitu, jednak řádkové snímání bod po bodu na výtažkových snímacích automatech (skenerech). Produktem těchto dvou postupů jsou kopírovací podklady (negativy nebo diapozitivy), které po příslušné úpravě a montáži slouží ke zhotovení vlastních tiskových forem. Kopírovací podklady musí být pro techniku tisku z výšky a plochy pérové nebo autotypicky rozložené, pro techniku hlubotisku musí být pérové a tónové. Autotypický rozklad na tiskové body se provádí pomocí autotypické sítě při snímání tónových předloh, u některých skenerů se používá paprsku laseru, který lze elektronicky dobře modulovat a dávat tak autotypickému bodu různý tvar a ostrost. Kopírovací podklady se dnes zpracovávají převážně ve vyvolávacích automatech, zajišťujících stejnost výsledků, a jsou určeny pro jednobarevnou i vícebarevnou barvotiskovou produkci, která vyžaduje zhotovit pro každou ze tří nebo čtyř tzv. normalizovaných tiskových barev dílčí výtažek pomocí barevných filtrů. Výtažkové filtry rozdělují světlo na požadovaná tři spektrální pásma, jimž musí barevnými tóny odpovídat tiskové barvy: žlutá, purpurová, modrozelená a černá či šedá neutrální jako čtvrtá. Reprodukční techniky nejsou schopny za současného stavu techniky naprosto věrně reprodukovat barevné předlohy, pouze je napodobují a vytvářejí jen psychický dojem věrnosti. U reprodukce musí být z technických důvodů menší tónový rozsah, než je tomu u předloh.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 30. 6. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: barvotisk, dokladová technika, reprodukovatelnost, tiskárna.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: