rektor

[Latina], nejvyšší funkcionář vysoké školy. Původně šlo o latinské označení pro správce církevní školy (rector), ve 12. až 13. století bylo přeneseno na představitele samosprávné školské korporace (univerzity). Na Univerzitě Karlově býval volen z řad profesorů, na právnických univerzitách býval rektorem student. Od 17. století byl rektor univerzity v Praze volen z členů akademického senátu. Do školských reforem v letech 1782 až 1785 vykonával rektor rovněž soudní pravomoc nad příslušníky univerzity (učitélé, studenti, poddaní vesnic v majetku univerzity, řemeslníci spjatí s univerzitou (například pergameníci). V České republice jmenuje a odvolává rektora na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Funkční období rektora je tříleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři, které jmenuje on sám.