porcelán



[Italština], slinutá keramická hmota, nejušlechtilejší keramický výrobek, zpravidla bílý, v tenké vrstvě průsvitný; podle pálení a přísad vzniká tvrdý porcelán nebo měkký porcelán, nepolévaný matový porcelán se nazývá biskvit. Porcelán tvrdý (porcelán český a většinou evropský) se vyrábí z hmoty obsahující 40-65 % kaolinitu, křemen a živec; hmota porcelánu měkkého (porcelán východoasijský) obsahuje pod 40% kaolinitu. Porcelán se vyrábí z vytvářecí hmoty získané mokrým mletím surovin a odvodněné na kalolisech. Tvaruje se převážně vytáčením, lisováním anebo litím z licí břečky. Po vysušení se výrobky vypálí na biskvit při 950 °C (přežah). Po zdobení (malování) a glazování se pálí podruhé při 1 450 °C i výše (dožah). Casto se maluje až na glazuru. Levným zdobením porcelánu jsou obtisky. Kromě užitkového a ozdobného porcelánu je důležitý porcelán elektrotechnický (například izolátory), technický a laboratorní. – Porcelán byl vynalezen v 7. století v Číně za dynastie Tchang a vyráběn s monochromní glazurou a rytými nebo tlačenými vzory; za dynastie Sung se zelenou glazurou (seladon), s vegetabilním a jiným dekorem malovaným pod transparentní glazurou kobaltovou modří, převzatou z Persie (užívá na na glazování kameniny); za dynastie Jüan byl kladen důraz zejména na tvarování, naturalistický ornament i plastický dekor bez glazury, objevuje se červená malba a malba seladonem na červený podklad, je rozvíjen modrobílý kobaltový porcelán a z Byzance převzata techniku výzdoby emailem (cloisonné); za dynastie Ming převažuje vícebarevný porcelán, tříbarevný i čtyřbarevný (tyrkys, fialová, žlutá), objevuje se drobná plastika a nové dekorativní motivy (chryzantémy, krajiny); centralizovaná státní výroba (značkové produkty) pracuje i pro export do Evropy (od 16. století portugalským prostřednictvím); dynastie Č'ching rozvíjí emailový dekor a nové náměty (broskvové květy) i barvy ("zelené jablko", černý podklad); v 17. a 18. století se rozvíjí i japonská výroba pro export do Evropy (po omezení čínského vývozu), zahrnující zejména značkované vázy s motivy chryzantém. Od roku 1710 je porcelán vyráběn také v Míšni, odkud se jeho výroba šíří po Německu (Berlín, Nymphenburg, Ludwigsburg) i do Čech (Horní Slavkov, Klášterec nad Ohři, Březová, Kysibl, později Loket, Stará Role). Významná byla též porcelánka na výrobu tvrdého porcelánu v Petrohradě, anglické porcelánky Chelsea, Derby a Worcester, pozoruhodné kvalitou a bohatstvím nápadů, a francouzské manufaktury ve Vincennes, Sévres a Chantilly. V Čechách dochází na počátku 19. století k prohloubení výtvarné hodnoty porcelánu pod vlivem vídeňské a míšeňské produkce; k významným patřilo zejména biedermeierovské nádobí z Karlovarska a zboží období druhého rokoka z porcelánek v Klášterci nad Ohří a Praze. Umělecká úroveň porcelánu se udržela do začátku 20. století zejména zásluhou porcelánky v Lokti, v meziválečném a poválečném období pak hlavně přičiněním umělců v porcelánce v Nové Roli a vznikem odborné školy v Karlových Varech.



Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 3. 8. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: benátské sklo, břečka, čínské výtvarné umění, kaolín, kaolinit, keramika, Lubor Těhník, umělecká řemesla.

Sdílet: Facebook Twitter



Reklama: