papír



[Němčina < Řečtina], jemná většinou rostlinná vlákna, zplstěná, slepená a usušená do tuhé vrstvy, zválcovaná nebo uhlazená. Vyrábí se převážně z drobně rozdrceného dřeva, které se vaří s látkami rozpouštějícími nežádoucí příměsi (třísloviny, pryskyřice, lignin). Zbývající vlákna se vypírají, rozmělní a melou v holandrech, kde se klíží a mísí s plnivy, popřípadě s barvivy. Zpracovávaná papírovina se vede na papírenský stroj, kde se zplsťuje na kovových sítech. Potom se ždímá, suší a hladí na žehlicích válcích. Jakost a použití papíru určuje použitá surovina a zpracování. Z čisté celulózy se vyrábí například papír filtrační, fotografický a grafický. Další druhy papíru jsou například kartón, lepenka, papír novinový a balicí, lišící se zejména hmotností a tloušíkou. Papír v užším smyslu má plošnou hmotnost 8-149 g·m-2. Tiskový papír je vyroben a upraven tak, aby jej bylo možno potiskovat některou tiskovou technikou v arších nebo kotoučích. K vynálezu papíru došlo v Číně ve 2. století n.l. V 8. století se znalost technologie výroby papíru přenesla do Samarkandu a prostřednictvím Arabů se rozšířila po celém Předním východě. V ll. století byla výroba papíru známa na Iberském poloostrově, ve 13. století v Itálii a ve 14. století ve Francii a v Německu. Existence papírny v Chebu, založené údajně roku 1370, je zatím jen domněnkou, stejně jako nejsou přesvědčivé zprávy o výrobně papíru v českých zemích před rokem 1490. Avšak na začátku 16. století je známo v českých zemích již 22 papíren a jejich počet stále stoupal.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 18. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: hedvábná cesta, kniha, lepenka, papyrus, pergamen, šelak, špalíček, toaletní papír, tušová malba.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: