*2.1.1847 – †19.1.1910, český estetik a hudební vědec, profesor univerzity v Praze. Zakladatel moderní české hudební vědy a estetiky (
O realismu uměleckém, O socializaci uměni, Umění a společnost, O významu průmyslu uměleckého). Svůj estetický systém několikrát přepracoval, zejména v přednáškových cyklech na univerzitě. Nejsoustavněji jsou Hostinského estetické názory podány v knize
O. Hostinského estetika, kterou na základě zápisů přednášek a dalších pramenů zpracoval
Z. Nejedlý. Hostinský významně zasáhl do bojů o orientaci české národní hudby. Jako teoretik se plně postavil za umělecký směr
B. Smetany (
B. Smetana a jeho boj o moderní českou hudbu, Česká hudba 1864–1904. Autor řady hudebních historických prací (
Jan Blahoslav a Jan Josquin). Metodologický význam má studie
O úloze naší historické literatury hudební. Hostinský se věnoval též vědeckému výzkumu lidové písně. Cestu historickému studiu lidové hudby ukázal zvláště knihou
Česká světská píseň lidová a pramennou edicí
36 nápěvů světských písní českého lidu z 16. století. Zasáhl i do uměleckých oborů (libreto k
Fibichově Nevěstě messinské. Mezi jeho žáky patřili
Z. Nejedlý,
V. Helfert,
O. Zich a další.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
19. 10. 2005
Autor: -red-
Odkazující hesla:
Bohuslav Hostinský, divadelní věda, etnomuzikologie, herbartismus, Jaromír Lang, Květy, scénické umění, syntetické divadlo, Umělecká beseda, Zdeněk Fibich, Zdeněk Nejedlý.
Vyzkoušejte si s přáteli Kvízy encyklopedie CoJeCo.cz!
