novopozitivismus



[Novopozityvizmus], souhrnný název pro různé směry pozitivismu 20. století. Začíná jako logický pozitivismus Vídeňského kruhu, obrat k logické analýze "vědeckého jazyka", zde formulovaný, tvoří základ všech dalších forem a směrů novopozitivismu. Je to například analytická filozofie, lingvistická filozofie, logický pragmatismus, novoempirismus, kritický racionalismus. Novopozitivismus redukuje skutečnost na určité prvky daného faktického a logického, nahrazuje základní filozofické problémy současnosti dílčími metodologickými otázkami vědeckého poznání. Filozofickou podstatou novopozitivismu je subjektivně idealistické řešení základní filozofické otázky, antifilozofičnost, dále agnosticismus, logizující empirismus, což vede ve svých důsledcích ke společenskému a ideologickému konzervatismu. Hlavními představiteli novopozitivismu jsou: L. Wittgenstein, H. Reichenbach, R. Carnap, O. Neurath, Ch. W. Morris a další.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 12. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: ahistorismus, analytická filozofie, Herbert Dingle, Hubert Blalock, intersubjektivita, konvencionalismus, Kurt Gödel, Max Black, operacionalismus, redukcionismus, subjektivismus, univerzália, verifikacionismus.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: