nábytek



Vnitřní přenosné zařízení bytových i veřejných interiérů, zpravidla výtvarně zpracované v souladu s převládajícími slohovými představami. Je užíván již od starověku. Obvykle se dělí mezi účelovými profánními a obřadními typy. Diferencovaný egyptský a antický nábytek se ve středověku omezil na obřadní typy. Teprve od renesance vlivem antické i orientální kultury se opět diferencovaly i typy profánní a zároveň stoupala jeho výtvarná úroveň. Baroko charakterizuje nejen bohatá výzdoba a množství forem, ale také vznik souborů odlišených funkcí se zřetelem na reprezentaci. Rokoko stupňovalo dekorativnost a pohodlnost, vrcholící za Ludvíka XV.. Empir přinesl tvarové zjednodušení (antické a orientální vlivy) při použití ušlechtilých materiálů. Móda biedermeieru zhmotňovala tvary se zdůrazněním účelnosti a historizující slohy čerpaly ze slohového tvarosloví minulosti. Secese otevřela kolem roku 1900 úsilím o novou dekorativnost a novou účelnost cestu funkcionalismu. Nábytek 20.století je vývojově charakterizován hledisky účelovými i estetickými, užitím nových konstrukcí a materiálů (plastické hmoty) i vznikem nových typů, odvozených z funkčních proměn interiérů.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 23. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: umělecká řemesla.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: