Mohammad Rezá Šáh Pahlaví

*26.10.1919 – †27.7.1980, poslední íránský šáh. V sedmi letech se stal oficiálním následníkem trůnu. V letech 1931–1936 studoval ve Švýcarsku, poté absolvoval teheránskou vojenskou akademii. Za druhé světové války jeho otec spolupracoval s Němci, což vedlo k intervenci spojeneckých armád v Íránu. Roku 1941 se po otcově odchodu do exilu stal novým šáhem. Na počátku vlády si získal oblibu obyvatelstva, vystupoval smířlivě vůči duchovenstvu. Šáhova prozápadní orientace a snaha otevřít zemi zahraničním vlivům vedla k posílení národního hnutí a nástupu vlády premiéra Mosaddeka (1951). Šáh nakrátko odešel do exilu, roku 1953 byla Mosaddekova vláda ve spolupráci s americkou CIA svržena a šáhova moc obnovena. V dalším období se šáh orientoval na spolupráci s USA, kde nakupoval technologie a zbraně. Udržoval však dobré vztahy i s neutrálními státy a zeměmi východního bloku. Ve vnitřní politice provedl tzv. „bílou revoluci “ – kontroverzní program reforem, který měl z Íránu udělat světovou velmoc. Důsledky změn však těžce postihly domácí obyvatelstvo, jehož poslušnost šáh udržoval prostřednictvím teroru, armády a tajné policie SAVAK. K růstu odporu přispívalo i oficiální zdůrazňování předislámských perských tradic. Různorodé opoziční síly se stmelily pod exilovým vedením ajatolláha Chomejního a roku 1978 zahájily rozsáhlé demonstrace. Šáhův režim nezachránily ani represe, v lednu 1979 panovník opustil Írán a usadil se v USA. V této době byl už těžce nemocen, léčba rakoviny nebyla úspěšná a šáh posléze při pobytu v Egyptě zemřel.