bílá revoluce
Kontroverzní program reforem íránského šáha, které měly ze země vytvořit světovou velmoc. Autorem názvu byl sám šáh, někdy takto bývá označováno celé pětadvacetileté období jeho autokratického panování po svržení vlády Mohammada Mosaddeka (1953–1978). Bílé revoluci předcházelo zavedení plánování na přelomu 40. a 50. let, měla spojovat zásady kapitalismu, socialismu a zčásti i komunismu. Základem reforem bylo šest bodů: pozemková reforma, znárodnění lesů, privatizace státních továren, podíl na zisku pro jednotlivé dělníky, udělení plných občanských práv ženám a podpora gramotnosti na venkově. Program byl v lednu 1963 schválen v celonárodním referendu, ještě v témže roce s ním však (zejména s agrární reformou a volebním právem pro ženy) vyjádřila nesouhlas část duchovních. Následovaly miliardové investice (umožněné zisky z těžby ropy) do výstavby průmyslu, dopravy, armády apod. Na první pohled vypadaly výsledky reforem impozantně – rozvíjela se všechna odvětví průmyslu, vznikaly atomové elektrárny, narůstala těžba surovin, přibývalo gramotných lidí i vysokoškolských studentů. Obyvatelstvo země však v důsledku bílé revoluce trpělo – šáhova snaha rychle a hodně investovat přivodila velký nárůst inflace a životních nákladů, vzestup průmyslu ničil tradiční bázáry, docházelo k nuceným přesunům obyvatelstva, kolektivizaci v zemědělství a likvidaci vesnic. Ve svém důsledku bílá revoluce podkopala základy šáhova režimu, protože radikalizovala dosud konzervativní venkovany, z jejichž řad pocházela většina vojáků íránské armády.
Vytvořeno:
12. 6. 2008
Aktualizováno:
12. 6. 2008
Autor: mim
Odkazující hesla: Mohammad Rezá Šáh Pahlaví.
Reklama: