Marlon Brando

*3.4.1924 (Omaha, Nebraska, USA) – †1.7.2004 (Los Angeles, Kalifornie, USA), americký filmový herec. Pocházel ze středostavovské rodiny a již v dětském věku se projevoval jako potížista. Pro nedostatek disciplíny byl vyloučen z vojenské akademie. V roce 1943 odešel do New Yorku, kde na New School for Social Research studoval herectví u Stelly Adlerové, která vedla výuku v duchu Stanislavského metody. Jeho herecký vývoj výrazně ovlivnil i spoluzakladatel Actors Studia Elia Kazan. Brandoovu kariéru odstartovala v roce 1947 broadwayská inscenace hry Tramvaj do stanice Touha, v níž zazářil a šokoval syrovou a charismatickou kreací v roli násilníka Stanleyho. V její filmové verzi pak do filmu uvedl Stanislavského metodu psychologické identifikace herce s postavou. Před kamerou debutoval v roce 1950 snímkem Muži a byl pak často obsazován do postav rebelů. Vytvořil nový prototyp mužské hvězdy coby drsný buřič v bílém tričku a kožené bundě a na počátku 50. let se stal idolem rebelující americké mládeže. Koncem 50. let a v průběhu let 60. však svůj vysoký kredit rozmělnil v méně zdařilých až bezvýznamných filmech, jeho kariéra začínala stagnovat a před kamerou i v soukromí si získával pověst excentrika, dostával se do sporů s režiséry a k jeho pověsti nepřispěly ani jeho nanželství a milostné avantýry. Na druhé straně se však angažoval politicky, hájil černošská práva a vystupoval na obranu amerických indiánů, což demonstroval i odmítnutím Oscara za hlavní roli ve filmu Kmotr. Skvělý comeback přišel v 70. letech, kdy byl obsazen do tří kultovních filmů – mafiánské ságy Kmotr, eroticky vypjatého dramatu Poslední tango v Paříži a válečného dramatu Apokalypsa. Poslední období jeho života však bylo ve znamení postupného odchodu do ústraní a občasné účasti v politováníhodných filmech typu Ostrov dr. Moreaua či Kdo s koho. Stále více se uzavíral před světem, navzdory horentním honorářům ho pronásledovaly finanční a zdravotní problémy (obezita) i problémy s nezdárnými potomky (syn Christian byl dokonce odsouzen za vraždu). Během života zakoupil soukromý tichomořský ostrov, vystřídal tři manželky a stal se otcem nejméně devíti dětí. Brando je mnohými považován za největšího amerického herce 20. století, jehož herectví ovlivnilo celou řadu jeho současníků i následovníků (James Dean, Paul Newman, Dustin Hoffman, Robert De Niro, Al Pacino, Jack Nicholson aj.).

Vybraná filmografie: adaptace divadelní hry T. Williamse Tramvaj do stanice Touha (1951, nominace na Oscara), životopisné drama o mexickém revolucionáři Viva Zapata! (1952, nominace na Oscara), adaptace dramatu W. Shakespeara Julius Caesar (1953, nominace na Oscara), motorkářské drama Divoch (1953), sociální drama o zkorumpovaných odborech V přístavu (1954, Zlatý glóbus, Oscar), dobrodružné drama Vzpoura na Bounty (1962), společensko – kritické drama Štvanice (1965), drama Ostrov v ohni (1968), mafiánská sága Kmotr (1972, Zlatý glóbus, Oscar), kontroverzní erotické drama Poslední tango v Paříži (1972, nominace na Oscara), western Zastavení na Missouri (1976), Superman (1978), válečné podobenství Apokalypsa (1979), rasové drama Bílé období sucha (1989, nominace na Oscara), historické drama Kryštof Kolumbus (1992), romantická komedie Don Juan DeMarco (1995), sci-fi horor Ostrov Dr. Moreaua (1996), krimi Kdo s koho (2001).