Maria Jeritza

[Jerica], *6.10.1887 (Brno, Rakousko-Uhersko) – †10.7.1982 (Orange, New Jersey, USA), rodným jménem Marie Jedličková, rakouská operní pěvkyně (soprán) původem Moravanka. Studovala na konzervatoři v Brně hru na housle, klavír, violoncello a harfu, zpěv u S. Anspitzera, poté pokračovala ve studiu v Praze. Začínala ve sboru Městského divadla v Brně, v letech 1908–1910 působila v Mnichově převážně v operetních rolích. Roku 1910 debutovala v Městském divadle v Olomouci jako Elsa v Lohengrinovi R. Wagnera, v roce 1911 byla angažována ve vídeňské Lidové opeře. V roce 1912 a 1916 zpívala titulní roli v premiérách obou verzí Ariadny na Naxu R. Strausse, v roce 1919 vytvořila Císařovnu ve světové premiéře jeho opery Žena beze stínu. Roku 1912 ji po vystoupení v Bad Gasteinu angažoval na zásah císaře Františka Josefa I. do Dvorní (později Státní) opery ve Vídni, kde byla do roku 1935 její primadonnou assolutou, v roce 1917 jmenována komorní pěvkyní a čestnou členkou souboru. V letech 1921–1932 hostovala v Metropolitní opeře v New Yorku (debut jako Marietta v Mrtvém městě E. W. Korngolda), kde vystoupila ve 20 rolích ve 290 představeních a prosadila uvedení Její pastorkyně L. Janáčka. Po druhé světové válce přispěla na obnovu zničené budovy vídeňské opery. Úspěšně vystupovala v Evropě i USA, hostovala v Londýně, Paříži, Stockholmu, Kodani, Budapešti, Rusku i Československu. Vynikala dramatickým sopránem, půvabem a hereckým talentem, byla obdivována v dílech R. Wagnera, R. Strausse, G. Pucciniho i v české tvorbě (Jenůfa v Její pastorkyni L. Janáčka). Byla jednou z pěvkyň, kterým Puccini svěřil roli Tosky. Účinkovala i ve filmech, zkoušela operní režii a vydala autobiografii Sunlight and Song (Sluneční svit a píseň).