madrigal



Hudba, druh světské vokální nebo vokálně instrumentální polyfonní skladby. Vzniká v Itálii ve 14. století jako dvouhlasá (zřídka tříhlasá) dvoudílná kompozice, v níž se prvý díl opakuje a druhý (ritornel) probíhá v jiné tónině. Počátkem 16. století zde vznikl nový typ madrigalu jednodílného, tří- až čtyřhlasého (později až šestihlasého). Vyznačoval se citlivým vztahem k přednesu textu a úsilím o vyjádření nálady a výrazu básně. Zpočátku převládalo polyfonní zpracování, na sklonku 16. století vzrůstala expresivita a užívání chromatické harmonie (L. Marenzio, G. di Venosa), kolem roku 1600 přecházel madrigal k doprovázené monodii (C. Monteverdi). Po roce 1588 se madrigal rozšířil v alžbětinské Anglii, v Německu a Španělsku měl menší význam. V hudbě 20. století je madrigal názvem pro komorní sborové skladby (B. Martinů, P. Bořkovec, I. Hurník).

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 4. 9. 2013
Autor: -red-

Odkazující hesla: Adrian Willaert, Alfred Einstein, Andrea Gabrieli, anglická hudba, benátská škola, Carlo Gesualdo di Venosa, Cyprian de Rore, frottola, Giovanni Francesco Anerio, Giovanni Maria Nanino, italská hudba, Jacob Arcadelt, Jacopo da Bologna, John Wilbye, Luzzascho Luzzaschi, Orazio Vecchi, ritornel, Thomas Morley, vícehlas, villanella, vokální hudba.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: