logická sémantika

Součást logiky, která se zabývá studiem interpretací logických kalkulů. Její základní pojmy pojmy: a) pojmy teorie označení (pravdivost, splnitelnost, pojmenování, extenzionalita, syntetická pravdivost); b) pojmy tzv. teorie smyslu (smysl, synonymie, analytická pravdivost). Použití pojmů uvedených pod a) závisí na volbě interpretace; pojmy pod b) jsou definovány vzhledem k souboru všech možných interpretací daného formalizovaného jazyka. Analýza sémantických vlastností se provádí v metajazyku. Zkoumání sémantických vlastností jazyků má rostoucí aplikační význam například vzhledem k vývoji matematické lingvistiky, strojového překladu, automatického zpracování informací. Logická sémantika vytváří základy pro použití počítačů v robotice a v oblasti umělé inteligence.