kybernetika



[-ty-, řečtina kybernétés kormidelník, kybernétiké – umění řídit], vědní obor, zabývající se kvantitativními a strukturními zákonitostmi řízení, sdělování a kontroly samoregulujících soustav. Ke vzniku kybernetiky jako vědního oboru (1948) přispěl americký matematik N. Wiener ve spolupráci s mexickým neurofyziologem A. S. Rosenbluethem (*1900). V Československu byl průkopníkem kybernetického přístupu akademik V. Laufberger, který vydal 1947 knihu Vzruchová teorie. Obecně je samoregulující soustavou každý uspořádaný celek, který řídí sám sebe v měnících se podmínkách, udržuje stupně své uspořádanosti nebo dokáže zajišíovat svůj vývoj. Specifickými případy samoregulující soustavy jsou například živé organismy nebo technické zařízení (automaty) vytvořená člověkem tak, aby udržovala svoji určitou vlastnost (například parní stroj, který při měnícím se výkonu udržuje stálé otáčky). Nejvyšším typem těchto soustav je lidská společnost, schopná cílevědomě a uvědoměle řídit svůj vývoj.Kybernetika sjednocuje ve své teorii poznatky různých vědních disciplín, jako je například matemarická analýza, matematiky logika, počet pravděpodobnosti, termodynamika, biologie, psychologie.Kybernetika vytváří teoretické základní automatizace, zasahuje do mnoha vědních oborů a vytváří v nich svá zvláštní odvětví, jako například kybernetická biologie, kybernetické lékařství, kybernetická technika Pro svůj obecný charakter má kybernetika velký význam pro rozvoj syntézy, sjednocení moderní vědy a pro rozvoj styčných oborů jednotlivých vědních disciplín, nenahrazuje však taková filozofická zobecnění, jako je teorie odrazu. Viz také automat; kybernetický model; stroje na zpracování informací.

Datum vytvoření: 14. 3. 2000
Datum aktualizace: 4. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: analogie, freudismus, Oskar Lange, teorie informace, umělá inteligence.

Sdílet: Facebook Twitter

Reklama: