královské město

V epoše feudalismu svobodné město spravované podkomořím. Vzniklo na královském majetku, obyvatelé (měšťané) byli vybaveni základními svobodami (trh, hradby, samospráva ve vnitřních záležitostech), které byly v českých zemích od 14. století postupně rozšiřovány. Od husitského revolučního hnutí do roku 1547 byla královská města téměř nezávislá, měla úplnou samosprávu a vystupovala jako tzv. městský stav. Praha byla po roce 1547 omezena zřízením úřadu královského rychtáře a ostatní královská města královského hejtmana. Od konce 13. století až do začátku 19. století si královská města zachovala zvláštní postavení. Jejich význam od poslední čtvrtiny 18. století klesal a v 19. století se ve skutečnosti v právním smyslu nelišila od ostatních měst.