Biologie

prostorově navazující soubor ekosystémů nebo rostlinných formací

schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli

posloupnost nebo následnost v pravidelném sledu

ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů

ekologie, schopnost druhu přizpůsobit se různým změnám na stanovišti

ekologie, vliv jednotlivých faktorů v přirozených podmínkách

živé systémy stupňovitě uspořádané, mající autoregulační schopnosti

nauka o vzájemných vztazích mezi organismy a prostředím

specifický úsek ekologie

vědní disciplína zkoumající vztahy mezi lidskými společenstvími a jejich prostředím

nauka o vztahu virů k živočišným a rostlinným druhům

biologie, druhový taxon, primárně charakterizovaný a rozeznatelný svými ekologickými vlastnostmi

geobiocenóza, biogeocenóza

stanoviště, místo se stejnými abiotickými podmínkami prostředí

biologie, vnitrodruhová jednotka